EKONOMIKA A FINANCE I

Investování

Investování je vkládání volných prostředků do za účelem jejich zhodnocení.

Investovat prostředky lze do podnikatelského projektu (např. výstavby výrobní haly či linky) nebo do finančního produktu (např. akcie) a to buď přímo, nebo prostřednictvím zprostředkovatele (investiční společnosti, makléře apod.).

(Ilustrační obrázek je Public Domain ze serveru www.publicdomainpictures.net.)

Investor

Investor je subjekt, který investuje. Investory mohou být:

1. Firmy mohou investovat vlastní či vypůjčené peníze do nových kapacit (výrobních hal, výrobních linek aj.) za účelem zvýšení objemu výroby, větší konkurence schopnosti na trhu či dosažení úspor z rozssahu. Mohou též investovat do inovací a nových technologíí za účelem větší konkurenceschopnosti, snížení nákladů apod. Další možnost investování je do zvyšování kvalifikace zaměstnanců za účelem větší konkurenceschopnosti (např. jazykové schopnosti nebo schopnosti využívat nové technologie). Firma předpokládá, že zaměstnanci budou schopni vykonávat nové profese, budou pracovnat efektivněji, čímž firmě nejen vrátí investované prostředky, ale i je zhodnotí.
   
   
2. Jednotlivci a domácnosti mohou dlouhodobě investovat volné prostředky do hmotného majetku (nemovitosti, umělecké předměty či drahé kovy aj.) a nebo do finančních produktů (finanční produkty bank, ivestičních společností či fondů).
   
   
3. Stát vystupuje jednak přimo v roli investora - např. při budování infrastruktury (dálnic, silnic, inženýrských sítí aj.), která je předpokladem rozvoje ekonomiky, ale také např. do rozvoje vzdělanosti obyvatel státu. Další úlohou státu je podněcovat investice firem a jednotlivců i vytvářet legislativní a další podmínky pro investování - zajistit stabilitu fungování ekonomiky, uzavírat mezinárodní dohody podporující rozvoj národní ekonomiky, bojovat proti korupci, vytvářet jednoduchý a přehledný právní a daňový systém pro podnikatelské prostředí atd.

Základní kritéria posuzování investic

1. Výnosnost - zpravidla v procentech vyjádřené množství peněz, které investor získá na základně investice v poměru k investované částce. Nutno brát v úvahu i vedlejší náklady investice - poplatky spojené s investicí, daně apod. Výpočet výnosnosti je základem celého investičního rozhodování. Výnost je nutno poměřovat ještě s reálnou nebo očekávanou inflací.
   
   
2. Riziko - nebezpečí (vyjádřené jako pravděpodobnost), že skutečný výnos se bude lišit od výnosu očekávaného.
   Některá rizika:
   1. riziko ztráty hmotného majetku - živelnou pohromou, krádeží apod. Nutno předcházet pojištěním.
   2. riziko trhu - nepředpokládané politické změny, přírodní katastrofy apod.
   3. inflační riziko - v důsledku inflace klesne kupní síla investice.
   4. kreditní riziko - nebezpečí, že emitent dluhopisu nebude moci splatit nominální hodnotu dluhopisu.
   5. riziko likvidity - může se projevit v okamžiku, kdy bude investor chtít svá aktiva prodat, avšak v daný moment nenajde kupce.
   
   
   
3. Likvidita - možnost nakoupit nebo prodat rychle aktivum, jinak řečeno, rychlost, s níž je investice schopna přeměnit se zpět na hotové peníze a naopak.

Mezi výnosnosti a rizikem je zpravidla přímá úměra. Chce-li investor docílit vyšší výnosnosti, musí podstoupit vyšší riziko.

Mezi výnosností a likviditou je zpravidla nepřímá úměra. Výnosnější investice jsou zpravidla méně likvidní, protože větší výnos nahrazuje investorovi to, že se vzdal možnosti rychle získat zpět svou hotovost.

Investiční portfolio

Cestou jak vyvážit výnosnost, riziko a likviditu investic, je vytvářet investiční portfolio, tj. kombinovat různé formy investic (nevsázet vše na "jednu kartu").

Investor versus spekulant

Investor usiluje o dlouhodobé zhodnocení investice, zajímá se o výnosnost, riziko a likviditu konkrétní investice z celkového hlediska charakteru investice. Např. při rozhodování o koupi akcií firmy se zajímá o celkový charakter hospodaření firmy a o její dlouhodobou strategii.

Spekulant usiluje o krátkodové maximální zhodnocení investice. Např. při rozhodování o koupi akcií firmy se zajímá jen o aktuální ekonomický stav dané firmy a při rozhodování se řídí především vývojem tržní ceny produkty v nedávné minulosti.