Každé stvoření nebo věc má nějakou životnost. Výjimkou nejsou ani hvězdy ani planety. Všichni vědí, že bez Slunce a jeho energie nebude na Zemi fungovat život. A pokud Slunce vybuchne či zhasne, jsme jasní, bez něj jsme prostě ztraceni.

Je opravdu nutné mít se napozoru díky mayským proroctvím? Staří Mayové si sepsali kalendář, který končil dnem 21. prosince roku 2012. Tento den měl ukončit starou etapu lidstva a nastolit novou etapu. Ale jak už to bývá, lidé si ten hlavní důvod přiblížili k obrazu svému. Něco převrátili, vymysleli, odstranili. Někdo vyřknul, že Slunce už nemá takovou sílu. A vzniklo ztoho, že 21. prosince 2012 bude konec světa. Hloupost, že? Řekne si čtenář.

Největší potíž je v tom, že mayský kalendář nelze jednoznačně přepočítat na náš gregoriánský kalendář. Z asi 50 verzí přepočtu je sice nejznámější ta, která počítá skoncem světa 21. prosince 2012. Ale i jeden zj ejích tvůrců ji později uznal, že je chybná. Nejpřesnější způsob přepočtu se jeví 14. prosinec 2116.

Každá doba měla své věštce. Obavy zkonce světa provází lidstvo od pradávna, zmínky o něm jsou už ve Starém zákoně. Nový zákon dokonce obsahuje přesné znění apokalypsy. I staří Řekové a Římané předvídali budoucnost. Lidé si blížící se zkázu často spojovali snejrůznějšími úkazy či prostě jen zajímavými daty. A pozadu nebyli ani husité, kteří zkázu světa vnímali jako spásu katolického náboženství. Proto se scházeli na vyvýšených místech (na horách), protože věřili, že zachráněni budou pouze věrní husité.

No řekněte sami, co ty zprávy o blížící se apokalypse, mohou udělat s psychikou lidí. Určitě nic dobrého, aspoň ne pro mě. Nerada se zamýšlím co bude, raději žiji přítomností a nestarám se o to, co bude. Pořád slýchávat, že zítra už možná nebudete žít. Strašná představa, úplně mi přeběhl mráz po zádech.

Spíše hrozí, že apokalypsu si připraví lidstvo samo. Popravdě může to být i dříve, než dokážeme předpovědět a pořádně se na ni připravit. Teda pokud vůbec lze se na apokalypsu nějak připravit!

Kristýna Bulínová, 2.A