Buďte vítáni!

Kvalitní škola není o velkoměstě. Kvalitní škola je o kvalitním personálu. A to ta naše stoprocentně splňuje. Milevsko totiž není bůhví jak velké město, spíše větší vesnice… Ale zdejší gymnázium si drží dobrou pověst už pěknou řádku let. O tom jste se mohli sami přesvědčit vpátek 9. 11., kdy na gymnáziu proběhl Den otevřených dveří.

A já měla tu čest dělat tzv. uvítací výbor. Společně sostatními jsme se snažili věnovat Vám maximální péči, zodpovědět veškeré dotazy, a to všechno súsměvem na tváři. Silní, svalnatí hoši dokonce umožnili některým odvážlivcům okusit lezeckou stěnu, kterou je škola proslulá.

Ve scénáři bylo mimo jiné zahrnuto vyprávění příběhů, především informací o škole. Mohlo se zdát, že je to pouze naše naučená básnička přeplněná superlativy, ale opak je pravdou! Naše škola je skutečně skvělá, učitelé opravdu příjemní, inteligentní a vcelku normální lidé.

Osobně mě těší, že jsem studentkou milevského gymnázia. Chcete také prožít několik báječných let? Poznat spoustu skvělých lidí? Tak se knám přidejte a staňte se členy naší ,,crew‘‘!

Nina Radostová, 3.A

Dveře otevřeny až do třetího patra

,,Dobrý den, zde se nám, prosím, podepište, zde si vezměte rozvrh hodin, zde učební plán a dále už se vás ujme - zde stojící student třetího ročníku - Štěpán.‘‘

Tímto, ve zkratce naznačeným, vítacím procesem prošli během dne otevřených dveří na naší škole všichni potenciální zájemci o studium včetně svých rodičů doprovodů. Ačkoli byl na návštěvnících znát lehký stud, prohlídku, kterou jsme každému nabízeli, nikdo neodmítl, a tak se skupinky zvědavců tvořily rychleji než ne zámku Hluboká.

A jelikož gymnázium nemá, jak lze předpokládat, nekonečné množství studentů Štěpánů, vyrazila jsem si ,,průvodcovství‘‘ ozkoušet i já. A tady je výsledek.

Mými obdivovatelkami se na 30 minut staly dvě sympatické slečny. Naši trasu jsme započaly ve školním bufetu, protože den každého gympláka musí začít poctivou svačinou. Od bufetu jsme vyrazily do prvního patra, kde na nás vchemické laboratoři čekaly mé spolužačky, které dívkám předvedly řadu pokusů, aby zjistily, že na gymnáziu není vždy bezpečno… Samozřejmě žertuji, pokusy sklidily dokonce skromný potlesk a my se mohly přesunout do učebny biologie. Zde snad mohu jen poznamenat, že tasemnice vnálevu je skutečně chuťovka. Kmému překvapení se ale i biologie se všemi možnými modely a mikroskopy děvčatům líbila a třída fyziky pro ně poté byla snad splněným technickým snem.

Kromě těchto výše zmíněných učeben jsme zavítaly i do moderně vybavené třídy spočítači a do obyčejných kmenových tříd, kde jsou téměř všude nainstalovány projektory a interaktivní tabule.

Na závěr naší prohlídky jsme ještě navštívily hodinu češtiny, kde si mé svěřenkyně vyměnily vyděšené pohledy se čtvrťáky a celou túru jsme úspěšně završily u posledního neopomenutelného bodu školy - u horolezecké stěny.

Nabídku na lezení děvčata sice odmítla, ale přesto věřím, že se snimi za rok setkám, tentokrát jako se spolužačkami.

Shrnuto – podtrženo, den otevřených dveří na gymnáziu v Milevsku splnil dozajista

svůj účel.

Daniela Tollingerová, 3.A