EKONOMIKA A FINANCE II

Inflace

Cenová hladina - celková průměrná úrověň cen v ekonomice.

Pohyb cenové hladiny:

1. Inflace - růst cenové hladiny
2. Dezinflace - snížení tempa růstu cenové hladiny oproti předcházejícímu období
3. Deflace - pokles cenové hladiny

Vývoj inflace v čase se vyjadřuje v procentech a hovoříme o míře inflace.

Míra inflace se vyjadřuje cenovými indexy, přičemž nejčastěji se užívá index spotřebitelských cen, který sleduje pohyb cen ve spotřebním koši.

Druhy inflace:

Podle výše rozlišujeme inflaci:

1. mírnou - nárůst cenové hladiny je v jednotkách procent, přičemž urrčitá inflace (2 %) se považuje za přirozenou. Spotřebitel důsledky mírné inflace výrazně negativně nepociťuje.
2. pádivou - nárůst cenové hladiny je v desítkách procent. Klesá důvěra ve spořicí produkty bank, neboť pádivá inflace úspory znehodnocuje, lidé nakupují dlohodobě stabilní statky (nemovitosti, zlato, umělecké přeměty apod.)
3. hyperinflaci - nárůst cen je ve stovkách až tisících procent. Tento stav představuje zhroucení ekonomiky a důvěry v měnu. Ceny dosahují astronomické výše, vydávají se bankovky v nominálu milionů a miliard. Lidé se vracejí ke směně zboží za zboží (barter).

Inflaci lze rozlišit i podle očekávání na:

1. očekávanou - lze s ní počítat např. při investičním rozhodování, při výpočtu očekávaného výnosu automaticky odečítáme od hrubého výnosu očekávanou inflaci.
2. neočekávanou - jejím důsledkem je např. fakt, že na neočekávaně vysoké inlaci prodělávají věřitelé a naopak vydělávají dlužníci.

Podle příčin rozlišujeme inflaci:

1. poptávkovou - jestliže příjmy rostou rychleji než výroba, roste poptávka po zboží, což vede k růstu cen. Říká se jil též inflace tažaná poptávkou.
2. nabídkovou - pokud firmám restou náklady na vstupu (např. ceny energigí) zdražují své výrobky a vyvolávají pak tuto inflaci označovanou též jako inflace tažená nabídkou.
3. setrvačnou - pokud inflace po určitou dobu setrvává požadují zaměstnanci meziroční nárůst mezd minimálně o inlaci, pokud jejich požadavky zaměstnavatelé uspokojují, udržují tím tuto míru inlace.

Za příčinu inflace se obykle považuje rostoucí množství peněz v ekonomice.

Obr. ilustruje hyperinlaci: 100 milionů marek (Německo 1923). Zdrojem obr. je Wikimedia Commons).

Důsledky inflace: