Projektový den na milevském gymnáziu nepokazil ani déšť

Školní rok se na našem gymnáziu právě rozběhl, a už tu byl druhý ročník projektového dne věnovaného environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě, který tentokrát připadl na středu 18. září. Každý ze studentů školy měl možnost vybrat podle svého zaměření a chuti ze čtyř projektů: sportovně-ekologické exkurze na Lipno, kurzu geoinformatiky v budově školy, vzdělávacího programu v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a vzdělávacího programu 2. světová válka v Armádním muzeu Vojenského historického ústavu v Praze. Poslední dvě akce byly spojené s následnou exkurzí do Mořského světa v pražských Holešovicích. Některé aktivity našeho programu sice trochu komplikovalvytrvalý déšť, ale většina z nás se shodla, že i tak to stálo za to a že dnů věnovaných výuce „v terénu“ není nikdy dost.

Studenti 4. A Gymnázia Milevsko

Na Lipně za přírodou i sportem

Nejpočetnější skupina gymnazistů se rozhodla zkoumat krásy přírody Pošumaví a užít si pohybových aktivit ve sportovně rekreačním areálu na Lipně. Po příjezdu na místo jsme se všichni společně vydali do strmého kopce směrem ke stezce vedoucí korunami stromů. Na vrcholu jsme svorně vybalovali své zásoby jídla a zadýchaní a červení doplňovali ztracenou energii. Čekala tu na nás také environmentální osvěta prostřednictvím didaktických stanic, kde jsme si rozšířili své znalostio ekologických a hospodářských funkcích lesa. Na samotné stezce v korunách stromů však nezbývalo než konstatovat, že je stejně zamlžená jako ta loňská v Bavorsku a výhled na lipenskou přehradu a šumavské, natož pak alpské hory nehrozí. Nikdo však neklesal na mysli, neb o dobrou morálku se poctivě staral náš profesor matematiky Karel Dvořák. Ten se dokonce svým živým vstupem s klacíky postaral o kulturní vložku. Zpátky z kopce jsme se – rozdělení do třech skupin - vydali na terénních koloběžkách. Jelikož koloběžky postrádaly blatník, mohli jsme být svědky jedinečně špinavého vzhledu svých kantorů. Po sjezdu a osušení v místní putyce jsme vyzkoušeli poslední aktivitu, a to bobovou dráhu. Většina z nás ji absolvovala s nadšením a bez zranění. Zbylí byli rychle ošetřeni a poté už všichni zamířili do teplem dýchajícího autobusu. Navzdory nepříznivému počasí tak exkurze sklidila úspěch.

Hedvika Patková (sexta)

Ani déšť nás nezastavil

Ve středu 18. září se do propršeného dne od milevského gymnázia rozjížděly tři autobusy. Dva z nich měly namířeno na šumavské Lipno, jeden se vydával směr hlavní město.

Byl projektový den EVVO a každý student se ten den zúčastnil některého ze čtyř různorodých programů.

Autobus směřující do Prahy vezl hned dvě skupiny: jednu historickou a jednu zaměřenou na fyziku. Zatím co ta první vystupovala přímo v Praze, druhá část autobusu cestovala až do nedaleké Řeže.

Za dějinami i mořem do Prahy

První zastávkou pro studenty-historiky byl Vojenský historický ústav, konkrétně jeho muzejní část. Za doprovodu zkušeného průvodce si studenti prošli expozice věnované 2. světové válce, zopakovali si poznatky z hodin dějepisu a obohatili své vědomosti o nová fakta a příběhy. Závěrem si účastníci mohli potěžkat a osahat válečné zbraně, což potěšilo především chlapeckou část osazenstva, nebo vyplnit pracovní listy za přislíbenou jedničku.

Dalším bodem programu byl krátký výstup k další části Vojenského historického ústavu, k Národnímu památníku na Vítkově. Ačkoliv cestu komplikovat déšť a některým také velký počet schodů, všichni se nakonec zdárně dobrali vrcholu a stanuli pod sochou Jana Žižky, kde vyslechli krátkou přednášku o historii a účelu stavby. Cesta dolů z kopce utekla rychle a zanedlouho se již studenti vezli městskou hromadnou dopravou směr Výstaviště Holešovice.

Po chvilce čekání a hladovém pokukování po zavřených bufetech se tu historici sešli s fyziky a už nic nebránilo tomu, aby se spojené skupiny vydaly do Mořského světa. Tady si každý buďto s průvodcem, nebo individuálně mohl prohlédnout simulace života v mořích a oceánech, ať už se jednalo o želvy, drobné žraloky nebo pestrobarevné korály.

Po návštěvě Mořského světa už pak následovala pouze cesta k autobusu, který studenti vítali kvůli neustávajícímu dešti s otevřenou náručí.

Johana Řezáčová (4.A)

Na gymnáziu se rodí nová generace jaderných fyziků

Do Ústavu jaderného výzkumu vŘeži jsme dorazili po téměř tříhodinové cestě autobusem, zvědaví, co nás v jednom z nejmodernějších vědeckých center v České republice čeká. Po kontrole občanských průkazů na bráně instituce jsme se rozdělili do dvou skupin a vyšli poznávat tajemství jaderné fyziky.

Jako první jsme navštívili PET centrum, centrum jaderné medicíny. Prohlídka byla o to zajímavější, že nás nedoprovázel klasický průvodce, ale pracovník tzv. čistých prostor, kde se připravují radiofarmaka. Nejprve nám ukázal cyklotron, malý urychlovač určený pro přípravu radionuklidů pro onkologická oddělení nemocnic. Podobný mají pouze v jedné nemocnici v Praze a v Brně. Následovala prohlídka již zmíněných čistých prostor a přilehlých laboratoří.

Potom jsme navštívili ještě zajímavější část, budovu jaderné fyziky. Jaderný reaktor o milionkrát menším výkonu než jeden reaktor Temelína byl zrovna odstavený, a tak jsme mohli do bezprostřední blízkosti. Stáli jsme přímo nad šesti metrovou „nádobou“, ve které je za normálních okolností takový tlak, aby voda zůstala v kapalném skupenství i za teplot kolem 300 °C. Vědci se zde zabývají především bezpečností a vývojem reaktorů GIII+ a GIV, často označovaných za reaktory budoucnosti.

Cestou zpět na vrátnici jsme procházeli kolem menšího staveniště, kde bude probíhat vývoj fúzního reaktoru pro získávání skutečně čisté energie. Tam se s námi náš průvodce rozloučil se slovy, že tento důležitý milník lidstva je v rukou nás, nové generace jaderných fyziků.

Denis Řeháček (4.A)

Fotogalerii k exkurzi v Řeži a v Mořském světě jste si již na našich stránkách mohli prohlédnou dříve.

O poslední - čtvrté - aktivitě jste se již mohli dočíst v článku Aleny Čunátové (3.A): Seznámení s geoinformatikou.