GYMNÁZIUM
MILEVSKO

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183

Fotografie

Mgr. Petr Barda v budoucí nové ředitelně.

Další články

Gymnázium se otevírá. Novým studentům i veřejnosti


6.2.2013

Milevsko - V pátek 1. února byl v budově milevského gymnázia klid. Studenti měli jednodenní pololetní prázdniny. Po škole se pohybovali jen dospělí. Jinak sem dochází 135 studentů. O smyslu gymnázií mimo okresní města se vede diskuse. Čas od času se tak i budoucnost této milevské školy ocitne na vážkách.


Shodou náhod právě v pátek 1. února obhajoval pedagog milevského gymnázia Jiří Školník v projektu školních webů práci, která pojednává o roli druhých gymnázií v okresech. Tedy například třeboňského vedle jindřichohradeckého, soběslavského vedle táborského vodňanského vedle strakonického anebo milevského vedle píseckého gymnázia. Mnohdy jde o historický odkaz vsídlech někdejších okresů, což je i případ Milevska. A podle pedagogů, studentů, mnohých rodičů, ale i absolventů, kteří mají ke své škole vztah, má svůj význam. O úloze gymnázia vMilevsku tedy byla řeč v rozhovoru sjeho ředitelem Petrem Bardou (45). Koneckonců i on je jedním z absolventů. Maturoval zde vroce 1986 než se vydal na Pedagogickou fakultu do Plzně a pak odstartoval svou pedagogickou kariéru.

Co si myslíte o smyslu druhých gymnázií mimo okresní města vy?

Podle mého názoru mají gymnázia v takzvaných trojkových obcích své opodstatnění. Máme studenty hlavně z Milevska a okolních obcí, a pak jen v menším počtu z Písku a Tábora, takže svou roli hraje to, že studenti nemusejí být na internátu, ani daleko dojíždět. I když na naší škole ve většině nejsou studenti zrodin, které by měly sociální problémy, při dojíždění nejde jen o peníze, ale také o čas. Když nemusí studenti dojíždět, mají víc volného času na své aktivity.

Jaké třídy a obory ve škole jsou?

Zaměření studia je všeobecné, což absolventům umožňuje volit jakoukoliv vysokou školu. A také víc než 90 procent žáků v dalším studiu pokračuje. Celkem máme 135 studentů v sedmi třídách. Je tu první až čtvrtý ročník čtyřletého studia a tři třídy dobíhajícího osmiletého studia. Letos chceme otevřít šestileté studium pro žáky končící sedmou třídu základní školy.

Jste přívržencem víceletých gymnázií? Je pro děti dobře, když nastoupí na střední školu dřív než v patnácti letech?

Já jsem o tom přesvědčený. Pro nadané děti je dobře, když se sejde homogennější skupina žáků, kteří jsou na podobné úrovni. Učitel pak s nimi může rychleji postupovat dopředu, zatímco v různorodé třídě na základní škole se musí přizpůsobovat všem žákům. Nejde tedy o to, že bychom tady uměli sdětmi pracovat lépe než na základní škole, ale je to v kvalitě té skupiny, která tak má šanci se dostat ve znalostech dál. Kdybych si nemyslel, že to je dobře, nedal bych sem své dvě dcery.

A proč otevřete právě šestileté studium?

Osobně bych preferoval spíš osmileté gymnázium. Je to šikovnější, když děti postoupí na gymnázium přirozeně po ukončení prvního stupně, než když ještě chodí dva roky na druhý stupeň základní školy. Ale tato možnost už na naší škole akreditovaná není, my můžeme otevírat šestileté studium. I to považuji za velmi dobrou volbu pro další rozvoj nadaných dětí.

Jak se středoškolským učitelům smladšími dětmi pracuje?

Je to jiná práce, ale na této škole už probíhá roky, takže jsou kantoři zvyklí.

Tykají nebo vykají těmto dětem?

To u nás nemá věkovou hranici. Jsou vyučující, kteří vykají nebo tykají všem studentům. Já všem tykám, přijde mi to osobnější. Jsme malá škola s komorním prostředím, znám tu každého studenta.

Nabídnete žákům vašeho šestiletého studia oproti základní škole něco navíc?

Ano. Nově chceme vést výuku vněkterých předmětech v angličtině. Začneme u výtvarné výchovy a výpočetní techniky. Máme informace, že by rodiče větší prohlubování znalostí jazyků přivítali, takže chceme vyjít vstříc.

Jaké cizí jazyky se na milevském gymnáziu učí?

Angličtinu mají všichni jako první jazyk, druhým cizím jazykem je buď němčina nebo ruština. Ta se znovu vrací vposledních letech. Vprvním a druhém ročníku máme skupiny němčinářů a ruštinářů půl na půl.

Působí na škole zahraniční lektoři?

Ne, to byl takový trend vdevadesátých letech, ale dnes už tu zahraniční učitelé nejsou.

Dostávají tedy vaši studenti příležitost si cizí jazyk někde vpraxi vyzkoušet?

Snažíme se rozvíjet zahraniční kontakty. Na podzim byli naši studenti na setkání české a německé mládeže v bavorské Železné Rudě. Navázali tam kontakty, které teď pokračují korespondenční formou. S vedením města Milevska jsme debatovali o navázání kontaktů ve švýcarském partnerském městě Münchenbuchsee. Zřizovatelem naší školy je sice kraj, ale jsme velmi rádi, že i město Milevsko projevuje velký zájem, aby tady gymnázium bylo a rozvíjelo se.

Máte na mysli roli vzdělávacího centra, které je mimo vyučovací dobu otevřené i pro veřejnost?

Ano, uvažujeme tímto směrem. V tomto školním roce už jsou tu otevřeny kurzy angličtiny pro začátečníky a pokročilé, které každou středu vede Hana Pašková. Máme tu lezeckou stěnu, kterou kromě našich studentů mohou po domluvě využívat i další skupiny, byli tu například sepekovští skauti. A rodí se i další plány.

O vaší škole zřejmě platí – malá, milá. Absolventi se kní hlásí a rádi se sem vrací, dokonce i jako učitelé, je to tak?

Je to tak. Zpatnácti vyučujících na naší škole jich přes polovinu tímto gymnáziem prošlo a zase se sem vrátili, i když v jiné roli.

Znamená to, že je učitelský sbor mladý?

Ne, to bych neřekl. Myslím, že náš pedagogický sbor je vyvážený a je to tak dobře. Nejmladší je Petra Soldátová, které ještě není třicet, je tu pár kolegů mezi třicítkou a čtyřicítkou, a pak jsou tu samozřejmě starší kolegové s velkými zkušenostmi. Řekl bych, že je tu teď i mezi učiteli dobrá parta. Letošní školní rok je pro nás hektický, přinesl spoustu změn, ale pustili jsme se do nich s elánem.

Jaké změny máte na mysli?

Tak v Milevsku se určitě všeobecně ví, že na našem gymnáziu došlo k výměně ředitele. S bývalým ředitelem školy Evženem Jirouškem odešla i jeho manželka, takže jsme potřebovali vyučujícího chemie. Objevila se ale nová vyučující biologie, právě Petra Soldátová, takže jsme dělali řadu aprobačních přesunů. Navíc loni maturovaly dvě silné třídy téměř po třiceti studentech, ale v prvním ročníku máme jen 19 žáků. Tím se snížil výkon o 2,5 učitele. Nemuseli jsme ale propouštět, kromě manželů Jirouškových odešly dvě kolegyně – Jana Beránková a Marie Laine, do důchodu, takže jsme nakonec ještě mohli novou kolegyni na biologii přijmout. I tak má většina vyučujících na naší škole snížený úvazek.

Na to, že jde o malé gymnázium, je čas od času slyšet o úspěších školy, i o jejích významných absolventech. Připomenete některé?

Zrovna ve vašich novinách jste nedávno psali o jednom znich. Profesor Pavel Kabát je významný vědec a řídí dnes mezinárodní vědecký institut v Rakousku. Naším absolventem byl také třeba známý taneční mistr a provozovatel pražského Žofína Jan Nekola, který už bohužel zemřel. Výčet našich úspěšných absolventů byl mohl být ještě dlouhý a při oslavách 60. výročí naší školy, které připadají na letošek a proběhnou vzáří, je určitě připomeneme.

A co úspěchy současných studentů?

Myslím, že o nich průběžně čtenáře Milevských novin informujeme, takže jen ve stručnosti připomenu, že naši studenti se s profesorem Jiřím Školníkem úspěšně prezentují vrůzných ekonomických soutěžích. Student Pavel Vondrášek, který bude letos maturovat, zaznamenal úspěch v celostátním finále programátorské soutěže, a máme i sportovní úspěchy. Družstvo děvčat znaší školy obsadilo třetí místo v krajském finále středoškolského atletického poháru, studentky Máchalová a Růžičková ze sexty vyhrály krajské kolo ve stolním tenisu a v republice se mezi středními školami umístily na pátém místě. Na to, že nás reprezentuje výběr ze sedmdesáti dívek naší školy, zatímco jiné střední školy vybírají své reprezentanty ze stovek studentů, jsou to velmi cenné úspěchy. Vposledních třech letech také naši studenti úspěšně reprezentovali školu na celostátní přehlídce vedené vanglickém jazyce Evropský parlament mládeže.

Do funkce ředitele jste nastoupil 1. srpna a funkční období je šestileté. Máte svou představu, kam by se mělo milevské gymnázium posunout za těch šest let?

Především bych chtěl, aby škola tady stále byla a fungovala. Snahy o rušení v rámci optimalizace tady v minulosti byly, ale zatím se vždycky podařilo smysl existence gymnázia v Milevsku obhájit. Jestliže budeme mít studenty, máme i budoucnost. Rodiče a vycházející žáky, ale i rodiče s letošními sedmáky zveme knám do školy v pátek 22. února odpoledne, kdy pořádáme den otevřených dveří. Od 14 do 16 hodin budou moci sledovat ukázku výuky v některých předmětech, práce na interaktivních tabulích, které máme ve všech třídách. V laboratořích předvedeme zajímavé pokusy. Dokončujeme i různé úpravy ve škole. Vedení školy a administrativa se přemístí do přízemí hned ke vstupu do budovy, abychom byli rodičům i studentům po ruce a nemuseli za námi do třetího patra. V přízemí také chystáme studovnu, prostor, kde budou moci studenti trávit svůj čas, pokud mají zrovna volnou hodinu nebo nemají žádný seminář. Především si tam přejí připojení na internet, tak na tom pracujeme. Do budoucna bychom se chtěli víc otevřít i pro veřejnost pořádáním různých kurzů a rozšířit spolupráci směstem. Právě teď připravujeme naši skupinu masek i pro letošní tradiční maškary. Určitě nás vsobotu vprůvodu poznáte. Tak nám držte palce, ať všechno dobře dopadne.

Libuše Kolářová

MN z 6.2.2013

K článku v MN je připojena fotografie s popiskou: Při nástupu do funkce mluvil nový ředitel Petr Barda o stěhování ředitelny a administrativy školy do přízemí. Ke splnění slibu už je blízko. Místnosti jsou připravené, vymalované, čeká se jen na dveře.

Foto –lk-